Jedno malé chlubeníčko navíc, doplnil jsem si kolekci balíkových průvodek brněnského nádražního poštovního úřadu ...

Tři balíkové průvodky... tři různé balíkové průvodky... tři různé podací štítky s podacími čísly a podací provozovnou, tři různé typy denních poštovních razítek ....

Bohužel, třetí detail průvodky s otisky razítek a známek se nenahrál, prý příliš velký.... 5,7MB.

Škoda.

Jak byla budova brněnského nádražního poštovního úřadu členěna, víme už z dřívějška, kdy jsme měli možnost vidět původní půdorysné plány budovy. V zadní části přízemí budovy (za přepážkami), směrem ke kolejím, se nacházela, jak balíková třídírna a tzv. „překládka“, tak kartovna (kartování = třídění zapsaných zásilek v kartě), v pravé části tohoto „provozního zázemí“ byla balíková dodejna, v levém rohu přízemí v prostorách pro veřejnost byla samostatná místnost pro podávku telegramových blanketů a schodiště vedoucí do prvního patra.

V prvním poschodí budovy pak byly umístěny peněžní přepážky pro příjem a výplatu poštovních poukázek, sousedící s místností, hlavní pokladny úřadu s okny orientovanými ke kolejím. Tyto prostory oddělovala chodba od kanceláří vedení a správy pošty. V tomto patře byly dále prostory listovní výpravny s třídírnou listovních zásilek, pracovišti poštovních listovních doručovatelů.

Veškeré listovní zásilky, které na zdejší nádražní poštovní úřad během dne došly, ať už ve svazcích v pytlích (tzv. „uzávěrech“) v poštovních vagónech, nebo byly podány na přepážkách zdejšího nebo jiných brněnských poštovních úřadů a následně předány nebo svezeny sem „do centra“ se nejdříve musely všechny postupně zpracovat. Týkalo se to samozřejmě i zásilek, které byly během dne vybrány ve městě Brně z jednotlivých poštovních schránek.

Samozřejmě nejdříve zvlášť „cizina“, zvlášť „tuzemsko“ Ty tuzemské se pak zde třídily dále. Zvlášť zapsané zásilky (tzv. rekomanda, dnes jim říkáme doporučené zásilky), zvlášť ty obyčejné (klasické dopisy, pohlednice a korespondenční lístky). Zvlášť zásilky, které budou doručovat místní doručovatelé, zvlášť ty, které půjdou do přepravní sítě.

Znamenalo to denně ručně roztřídit stovky kilogramů, každou zásilku zvlášť do přihrádky v určené třídnici, dle místa jejího určení (adresy na zásilce)...

Všimněte si... až na vyjímky...byla práce na poště za první republiky doménou výhradně můžů...

Každá přihrádka v třídnici, to byla vlastně jedna konkrétní oblast, území, jedno město nebo centrální (hlavní) poštovní úřad ve velkém městě.

Poštovní zásilky z těchto přihrádek se pak ještě dál zpracovávaly. Buď se svazkovaly a vypravovaly (předávaly) do přepravní sítě, aby se postupně dostaly k dalším poštovním úřadům v místě svého určení a ty, které byly vytříděny do přihrádek v působnosti brněnského nádražního poštovního úřadu Brno 2 se dále třídily, a to až na jednotlivé doručovací rajóny, případně přímo na jednotlivé ulice.

Takto roztříděné zásilky si pak přebírali zdejší poštovní doručovatelé a na svém pracovišti je pak ještě tzv. dotřizovali a řadili si je podle směru trasy pochůzky na svém doručovacím rajónu.

Tak jsme díky dochovaným fotografiím mohli alespoň nakouknout, jak to skutečně v jednoltivých prostorách brněnského nádražního poštovního úřadu, před těmi 100 roky, ve staré původní budově, vypadalo...

Jedna z mála známých fotografií (respektive pohlednic) pořízených neznámým fotografem odněkud z dnešní ulice Bašty, zachycující podobu podstatné části původní budovy brněnského nádražního poštovního úřadu Brno 2...